Dálkové lety sportovním letadlem dávají skvělou možnost vidět svět trochu jinak. Na tomto webu najdete fotky, videa i články, které vznikají při mých leteckých cestách po Evropě, Africe, Novém Zélandu i USA.
Při létání se soustředím na neobvyklá nebo historická místa. Postupem času se mi podařilo vytvořit výbornou spolupráci s portálem iDNES.cz, s jehož týmem skvělých profesionálů jsme vytvořili nový styl on line reportáží, které využívají špičkové technologie a umožňují komukoliv prožívat dálkové letecké expedice prakticky on-line.
Pro příznivce, kteří se toho chtějí leteckých cestách dovědět trochu pořádám také přednášky a pro piloty, kteří mají zájem podobné lety absolvovat také jsme začali nabízet jednodenní kurzy, které jim pomohou se v létání po Evropě i v dalších částech světa rychle orientovat.
Pod tímto textem si můžete projít chronologicky seřazené články ze všech mých letů.
Ráno jsme hned zkontrolovali teplotu – byla kolem nuly, což bylo příznivé. Viditelnost nebyla skvělá, ale šlo to. Horší bylo, že tak ve 200 metrech seděla hustá mraková přikrývka. Rozhodl jsem se, že se určitě za chvíli rozpustí a s tímto předpokladem jsme pracovali. Jindřicha, kterého pomalý Ninternet zdržoval, jsem popoháněl a netrpělivě vyháněl z hotelu na letiště, už jsem chtěl zkusit baterku a pokud možno vyletět… více
Meteo informace a předpověď byla tento týden pro Alpy skvělá – 4 dny slunce… Začátek naší cesty v úterý dopoledne byl ale poznamenán problémem s baterkou, která nebyla schopná motor nahodit. Po několikátém netrpělivém krátkém nabíjení se nám stroj chvíli před polednem podařilo nahodit. V 11.44 jsme odstartovali směrem k obloze pokryté inverzní oblačností. Před Šumavou se začaly mraky trhat a tak jsme mohli prostoupat do 5500 stop, proletět kontrolní zónou letiště Linec a pokračovat směrem na Zell am See. To už byla obloha úplně modrá a Alpy před námi bílé. více
Druhý den jsme letěli z Innsbrucku na Brenner, pak ke Garmisch Partenkirchen a následně přes Chur do Sionu ve švýcarsku. Tady jsou nejlepší záběry. více
Tady najdete fotky z okolí Zell am See a z cesty z Zell am See do Innsbrucku přes Kutzbuhl. více
Vážení přátelé, rád bych Vás informoval o změnách ve vydávání časopisu Flying Revue. více
Ráno svítilo slunce a také moje interpretace předpovědi počasí pro Česko byla lepší než na sobotu a tak jsem se rozhodl vynechat přistání a přenocování v rumunském Sibiu a letět raději přímo do Příbrami. Touto změnou jsem si ušetřil také další problémy se sháněním benzínu, protože přímo mi benzín vycházel s půlhodinovou rezervou, jak má být. S mezipřistáním v Sibiu by však benzín nevyšel a bylo by potřeba ho někde sehnat, protože ani letiště Sibiu jej nemá. více
Tady je pár fotek z posledního úseku cesty - z letiště Velka Oryahovitsa u Velkého Tarnova bez mezipřistání do Příbramy - 6 hodin letu. více
Tady najdete vybrané fotografie z cesty mezi Soluní a Velkým Tarnovem v Bulharsku. Chtěl jsem fotit také Bospor a Dardanely, ale to mi bohužel kvůli provozu u istanbulského letiště nevyšlo. více
Na čtvrtek jsem měl naplánovaný přelet nejsevernějších řeckých ostrovů Thasos a Samontraki, průlet nad Marmarským mořem, Princovými ostrovy a Bosporem v Turecku a přes bulharské pobřeží do vnitrozemí na letiště se světovým názvem Gorna Oryahovitsa nedaleko Velkého Tarnova uprostřed Bulharska. Z Turecka jsem měl trochu obavy, protože tam zahraniční sportovní letadla nevidí rádi a tomu také odpovídají jejich předpisy. Proto jsem ještě prověřil, zda byl správně rozeslaný letový plán, který jsem výjimečně podal už ve středu večer přes Prahu. Reakce Prahy byla, že vše je v pořádku. Dříve bych klidně šel do letadla, nahlásil se věži a čekal až mi otevřenou letový plán. To už teď ale zásadně nedělám, protože když v systému plán z nějakých důvodů není, tak to znamená zase z letadla vystoupit, dostat se zpět do věže, podat plán a čekat obvykle hodinu než se plán do systému dostane. Na velkém letišti jako Soluň je problém se i dostat od letadla do věže, protože po ploše samozřejmě sám chodit nesmím… Takže před odletem vždy zavolám na věž nebo tam zajdu a zeptám se, jestli je s mým plánem vše v pořádku nebo jej prostě v té chvíli teprve podávám. Ve čtvrtek jsem tedy dorazil na věž a dověděl se, že v systému žádný plán nemají. Celý, poměrně komplikovaný, letový plán s asi 15 nahlašovacími body jsem měl ve svém chytrém telefonu a tak mi jeho nové podání netrvalo tak dlouho. Byl jsem ale nejistý z toho, jestli Turkům stačí jedna hodina na případné odmítnutí plánu. To už jsem ale nemohl řešit a tak jsem šel k letadlu, vše si připravil a za hodinu odstartoval. více
Ráno na Lesbosu bylo zamračené a předpověď pro celou oblast severního Egejského moře nebyla moc dobrá, ale ne katastrofická a tak jsem se rozhodl letět zase zpět z východu na západ přes Egejské moře a pak směrem na sever do Soluně. Na odletu z Lesbosu se někomu nelíbily moje podvěšené kamery a tak je celá cesta zaznemánana jenou jednou kamerou. Zajímavé byly zejména Sporadské ostrovy - Skiathos, Skopelos a Skantzoura. Chtěl jsem filmovat a fotit také horu Olymp, ale ta byla bohužel schovaná v těžkých, nízkých, deštivých mracích. více
Ráno na Lesbosu (též Lesvosu) bylo pošmourné a také meteo předpověď pro severní Egejské moře a Soluň ukazovaly, že se počasí horší a na severu že bude dost deště a nízká oblačnost. Podle satelitních obrázků se mi zdálo, že bude nejlepší do Soluně přiletět někdy kolem třetí odpoledne, kdy by snad počasí mohlo být trochu lepší. Byla to sice hodně spekulativní úvaha, ale odlet na téměř tříhodinovou cestu jsem proto stanovil na půl jednou. více
Velkou část profesního života se věnoval letecké dopravě a cestovnímu ruchu. Kromě historie a sportů je jeho hlavním koníčkem sportovní létání. Více
